|
|
Užívání chytrých drog studenty vysokých škol
Schoberová, Tereza ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje užívání chytrých drog studenty vysokých škol. Tento fenomén je ve společnosti stále populárnějším, avšak v České republice nebyl doposud řádně zkoumán a debatován. Cílem práce je popsat zkušenosti s užíváním chytrých drog u vybraných studentů vysokých škol v České republice a porozumět jejich motivacím k užívání. První část práce, teoretická, popisuje, co jsou chytré drogy, jaká je jejich prevalence a jak lze na užívání nahlížet skrze morální hlediska a sociální chování. V teoretické části je taktéž diskutováno, jak lze na užívání nahlížet jako na sociální problém, či naopak řešení sociálních problémů. Ve druhé části práce, metodologické, jsou představeny cíle práce, výzkumné otázky, zvolené metody výzkumu a etické aspekty výzkumu. Poslední část práce, analytická, se věnuje analýze získaných dat. Data byla získána prostřednictvím kvalitativního výzkumu provedeného formou polostrukturovaných rozhovorů s devíti studenty českých vysokých škol a analyzována pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování. Z analýzy rozhovorů vyplývá, že akademické prostředí na studenty vytváří tlak, kterému se studenti snaží ustát pomocí chytré drogy. Hlavními motivacemi je pro ně především pomoc se soustředěním, výkonem a zvýšením energie a sebevědomí. Mezi příležitosti, kdy studenti...
|
|
|
Nootropika a molekulární mechanismy jejich působení
Staněk, Petr ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Nootropika se stala standartní součástí léčby deficitů kognitivního myšlení a paměti, které jsou vzhledem ke stárnutí populace stále častějším jevem. K lepšímu pochopení schopností i rizik těchto léčiv je však stále nutné lépe poznat mechanismus účinku těchto látek. Tato práce se zaměřuje na nootropika s nejvyšší mírou použití v populaci (nikotin, kofein) a na léky s dlouhou klinickou praxí a dobře zmapovanými efekty na kognici (methylphenidát, modafinil, piracetam, ampakiny). Stručněji jsou zmíněny i nové nadějné skupiny léčiv v preklinickém vývoji s potenciálem pro budoucí využití. Největší důraz je kladen na shrnutí současných poznatků týkajících se mechanismů účinku těchto látek na úrovni molekul, buněk, i CNS. Dále jsou zde přiblíženy výsledky dosažené v preklinických a klinických evaluacích jejich ovlivnění psychiky, paměti a kognice a nejen v případě korekcí patologií CNS, ale i u zdravých jedinců.
|
host ::
RSS.